down

Počet odchovaných štěňat

86

Ujeté km v autě na výstavy, krytí...

34675

Počet fotek se psy

18465

Nachozených metrů při venčení

15756246

Počet výstav a zkoušek

247

Jsme profesionální rodinná chovatelská stanice. 

Chovu a pejskům se věnuji na plný úvazek a štěňátka vyrůstají v rodinném prostředí s námi doma.
Specializuji se na brzkou socializaci, předvýchovu štěňat a následné vedení majitelů v jejich cestě s tollerem.
Pejskům a štěňátkům jsme já i má rodina velmi přizpůsobili náš život i dům.


Kdo je Veronika?

V první řadě jsem nyní máma a pak taky pejskař tělem i duší.
Když se mě dříve lidi ptali co dělám, říkala jsem, že vše okolo psů a něco navíc :)
Jsem chovatel a cvičitel, krásných 5 let jsme s holkama pracovali na terapiích v ústavech a jiných zaříženích pro postižené děti a dospělé. Bohužel nevím kdy a zda se k této práci vrátíme, jelikož intenzita mateřství mne trochu zaskočila :) Protože jsem maximalista a detailista pojala jsem mateřství tak nějak hodně naplno. Stejně jako odchovu a výchově štěňátek věnuji velmi mnoho egergie a času, jelikož jsem přesvědčena o tom, že je to velmi důležíté pro jejich další život, přistupuji stejně i k roli mámy.
 

Akuálně naši smečku tvoří:

3 dvounožci Veronika (32), Michal (40), Viktorie (1,5)

5 holek tollerek Arya (8), Daenerys (4), Ellaria (3), GiGi (2), Jupi (6m)

jeden důchodce maďar Artie :)
 

 

Dlouhý příběh naší smečky

Již od dětství jsem milovala psy. Když jsem byla velmi malá, má teta měla německou dogu, která byla skvělá, i když jsem byla mnohem menší než ona, mohla jsem s ní chodit na procházky, jelikož mne poslouchala. Jednou jsem se za ní tedy projela i po břiše, když uviděla kočku, protože přeci nepustím to vodítko, že ano :) Dokonce měla i jednou štěňátka, což mě natolik ovlivnilo, že jsem jako malá plánovala, že až budu velká chci mít 3 dogy, Forda Mondeo, kam se mi všichni vejdou, a chci být chovatel. Kreslila jsem si obrázky domu, kde byl pokoj pro pejsky a venku výběh pro dospělé a pro štěňátka. Pokud nechcete číst do konce, tak se mi to vlastně vše splnilo, jen rasa a auto jsou jiné :)

Když mi bylo 7 let pořídili jsme si vlastního pejska šarpeje, bohužel jsem byla na jeho výchovu moc malá a když jsem se o to později pokoušela byl Sam už moc dospělý a bohužel se nesnesl s jinými psy. Byl to ale můj nejlepší kamarád a ráda na něj vzpomínám, umřel když mi bylo 18 let. O pár let později jsem si pořídila svého psa Artieho – Maďarského ohaře. Je zde vidět podoba s dogou jen jsem tedy úplně zapomněla na svůj sen o chovu a zvolila kluka. Původně to měl být jen kamarád, avšak velmi brzy jsem s ním pronikla do světa výstav a lovecké kynologie, kterou jsem pár let žila, mám dokonce i myslivecké zkoušky, ale nikdy jsem žádné zvíře nezastřelila, nedokážu to.. Honu jsme se ale účastnili, protože Artieho to hrožně bavilo. Dokázali jsme spolu složit všechny druhy loveckých zkoušet včetně všestranných a účastnili jsme se několika memoriálů. V té době jsm si myslela, že si pořídím dalšího psa ohaře, avšak osud mi do cesty přivedl jiného pejska a tím byla Frida, Toller, s jehož pánečkem Michalem mne jednou v baru seznámila kamarádka :)

Jak to tak bývá, na začátku jsem si o něm nemyslela moc dobrého, avšak časem se ukázalo, že si dost rozumíme. Společně jsme jezdili na výstavy a cvičili na zkoušky. Fridu se nám podařilo uchovnit a plánovali jsme štěňátka, to už jsme spolu všichni taky bydleli. Odchovali jsme náš první vrh v bytě ve městě a všechna štěňátka měla jít do světa. Avšak znovu zafungovat osud a fenečku Arynku jsme si nechali – lidé, co si pro ni přijeli se nám nelíbili, nefungovali stránky, když jsme ji zase chtěli nabídnout a taky měla to magické číslo 777. Jelikož už jsme měli 3 psy v malém bytě, rozhodli jsme se pro stavbu domu. Našli a koupili jsme pozemek, který byl šíleně zanedbaný a začali pracovat na plánech domu. Další rok jsme opět měli štěňátka, ale na jejich odchov jsme se přestěhovali na chatu po Míšových prarodičích, která je doslova na samotě u lesa. Natolik jsme se do toho místa zamilovali, že jsme ji svépomocí celou zrekonstruovali a přestěhovali se tam, než bude hotový dům. Mysleli jsme, že to bude maximálně rok, ale nakonec to byly 3 :) V roce Arynky jsem dostala nápad, že bychom mohly dělat canisterapii. Po složení zkoušek se tak stalo a pravidelně 1-2x týdně jsme docházely do různých zařížení rozdávat radost a chlupatou lásku :) Když jsme čekali 3 vrh myslela jsem si, že jsem již zkušený chovatel a nemůže mě nic překvapit.. Příroda mne však přesvědčila o opaku a úkázala mi, jak moc jsem malinká a nevím nic. Nastaly velké komplikace, kdy jsme tak tak zachránili jedno štěňátko a Fridu. Tím štěňátkem byla Cersei – princezna Sisi, kterou jsme nedokázali dát pryč a zůstala u nás. V té době mne naplno pohltil svět výstav a začala jsem s Arynkou jezdit po Evropě a docela dobře se nám dařilo. U výchovy Arynky jsem si uvědomila, jak velký rozdíl, je mít své vlastní štěňátko a jak důležité jsou pro pejska první dva měsíce života a jak jej může chovatel ovlivnit. Arya byla dlouho nejposlušnější pes, kterého jsem, kdy viděla, výstavy jsme spolu absolvovaly bez vodítka, lidé mne zastavavali a ptali se jak jsem to dokázala :)

V roce 2017 jsem plánovala první Arynčin vrh s a také nás čekala v létě svatba. Na konci roku 2016 se mi stal úraz a nemohla jsem nějakou dobu chodit. Mezi operacemi jsem stihla výlet do Holandska za ženichem pro Arynku, vše dopadlo skvěle a čekali jsme štěňátka. Díky tomuto výletu jsem se do Holandska úplně zamilovala a v dalších letech jsme ho navštívili ještě několikrát. Na svatbě s námi tedy kromě našich pejsků bylo i 7 zrzavých medvídků :) z tohoto vrhu máme Daenerys a Drogona, který ale nežije s námi. Svatba byla 7.7.2017, víte proč? Pamatujete na Arynku a její sedmičky? Pozemek, který jsme „kvůli“ ní koupili má výměru 1777m a je na parcelách 77 a 76, já jsem se narodila 7. a svátek mám taky 7. a takových 7 mám ve svém životě ještě několik :) V té době jsme měli hrubou stavbu a v den svatby nám vylívali podlahy, během stavby přišlo několik našich bankrotů, jelikož to nešlo úplně podle finančních plánů :) poslední rok jsme na domě pracovali sami svépomocí. Na jaře 2018 přišel vrh E a s ním nová členka našeho týmu Ellaria, i ona měla jít se svými sourozenci do světa, avšak jsem ztratila důvěru v budoucí majitele a jelikož jsem si vždy přála fenku s velkou bílou maskou, zůstala Ellinka doma. V létě přišla velká rána, velmi náhle oděšla Frida, zakladatelka naší CHS a opět jsem si uvědomila, jak je příroda mocná a já moc nezmůžu. Krátce potom jsme vyrazili na velký výlet do Amsterdamu na světovou výstavu. Po několika letech se mnou jel i Míša a tak se z toho stal i rodinný výlet, který je pro nás nezapomenutelný. Daeninka získala titul Junior World Winner :) Na podzim jsme se přestěhovali do našeho vysněného domečku a přivítali v něm první štěňátka Sisi - vrh F. Na jaro 2019 přišel vrh G ze kterého máme doma GiGi, kterou jsem si nechala, jako parťačku pro natáčení výcvikových videí. V mezičase jsem neustále vyrážela do blízka i dálek na výstavy. Na druhé výročí svatby jsem zjistila, že se naše smečka rozroste konečně i o dvouhoného člena :) Další štěňátka přišla v září a byl to první vrh Daeny- Háčka. 9.2.2020 za námi přišla na svět u nás doma Viktorie. Ještě týden před tím jsem běhala po výstavách :) Mateřství mne velmi zaměstnává, ale stále mám v plánu pokračovat ve své cestě. Chci vychovávat skvělá štěňátka a pečlivě jim vybírat majitele, které chci učit, jak si vychovat toho nejlepšího psího parťáka pro život. Smečku nyní nemám v plánu dál rozšiřovat, jsem se svým týmem spokojená :) Velmi se těším a jsem zvědavá na život Viki s pejskama!

Update 2021
V polovině roku 2020 jsme měli poslední Arynčin vrh CH a na zimu plánovali další dva vrhy. Nakonec byly vrhy 3 jelikož jsme se rozhodli pro štěněcí maraton, než přivítáme druhé miminko. Takže v listopadu měla Sisi druhý vrh I, v prosinci Ellaria první vrh J a v lednu Daeny druhá vrh K. Sisi měla bohužel velké komplikace při porodu a musela být vykastrována, za chvili potom se u ní hodně změnila povaha, nesnesla kolem sebe štěňata a neustále u nás doma hledala klid, který my tu moc nemáme. I když jsem si nikdy nedokázala představit, že bych nějakého pesjska dala pryč, Sisi s námi již nebydlí, jelikož se zamilovala do jiného domova a tím je dům pánečků Eryi (Ellinky sestry) se kterou jsou velké kamarádky. Z Ellinčiného vrhu J máme nakonec doma fenečku Jupi, která je skvělou parťačkou pro naši Vikinku.
V polovině roku 2021 očekáváme narození druhého miminka a tedy budeme mít chvilku štěněcí pauzu :)

Rozdělení rolí
Veronika – chovatel, hlavní vychovatel
Michal – velká pomoc, hlavní tvůrce webu
Viktorie – náš miláček a milovník psů
Vincent – náš druhý miláček